Před vchodem, na zahradě, u popelnic – právě tam často končí nechtěná koťata. Příběhů o opuštěných kočkách přibývá, stejně jako příspěvků na sociálních sítích, které prosí o pomoc. Přemnožení koček je téma, které si žádá pozornost veřejnosti, i obcí.
Věděli jste, že průměrná kočka má koťata třikrát do roka? V jednom vrhu bývá kolem šesti koťat. Kdyby polovina jejích potomků byly zase kočky, kolik koťat by dohromady měly v dalším roce? Nevím, jak vy, ale já už potřebuju kalkulačku. Každopádně odpověď zní: hrozně moc. V České republice žije kolem 2 milionů koček, z nichž 60 000 je bez domova. Důkazem jsou přeplněné útulky a depozita i v našem okolí. Situaci každoročně zhoršují nové várky nechtěných koťat, těch přijmou kolem 35 000 každý rok. A nejsou to jen koťata toulavých koček.
Do útulků se v drtivé většině případů dostávají koťata koček, které někomu patří. Proč tomu tak je? Spousta majitelů koček a kocourů své svěřence nekastruje. Myslí si totiž, že koťata takzvaně rozdají. Jenže nabídka koťat mnohonásobně převyšuje poptávku. To dokládají inzertní portály, které jen přetékají nabídkami typu „Daruji krásná koťátka do dobrých rukou“. Malá roztomilá klubíčka se často pořizují jako hračka pro děti, které brzy omrzí. Koťata se přitom rozdávají ve věku, kdy ještě nejsou schopna se o sebe postarat. Spousta lidí si řekne: „Je to kočka, ta se o sebe postará“. Jenže očekávat, že si 6ti týdenní kotě samo uloví potravu nebo najde bezpečný úkryt, je značně naivní. Koťata ponechaná bez dozoru na zahradě často zbytečně umírají pod koly aut, na podchlazení nebo jako potrava pro dravce.
Pokud koťata rozdáváte, ověřujete si, jak se jim v nových domovech daří? Dost o tom pochybuju, protože při počtu koťat, která se každý rok narodí, je člověk rád, že kotě vůbec někomu „udá“. Právě proto každý, kdo podomácku množí koťata, nevědomky přispívá k jejich utrpení. Statistiky hovoří jasně. Každé druhé narozené kotě končí na ulici, potlouká se po vesnicích, živoří u kontejnerů a nebo v opuštěných domech. Trpí hlady, zimou a různými nemocemi, které i roznáší. Z koťat, která bez trvalého přístřeší přežijí, se stávají toulavé kočky. Ty se množí dál a dál a kola přemnožení koček se točí donekonečna.
Přemnožení koček má jednoduché, ale bohužel ne vždy populární řešení – kastraci. Velkou roli hraje neznalost a lhostejnost lidí, i úřadů. Přitom kastrace s sebou nese i finanční výhody. Jen když si spočítáte cenu odchovu jednoho vrhu koťat a srovnáte ji s cenou kastrace, zjistíte, že kastrace se jednoznačně vyplatí. Existují i kastrační programy, např. Kasprocats nebo Feliti, které na zákrok přispívají. Kastrace kočky nebo kocoura je jednorázová záležitost. Hledání domovů pro desítky nových koťat je starost napořád. Mít doma kastrovanou kočku nebo kocoura je taková pohoda. Nadále loví myši, ale soužití s nimi je mnohem jednodušší. Kocouři neznačkují, neperou se a neriskujete, že je na jejich cestě za milostnými hrátkami srazí auto. Kastrovaná kočka žije déle, protože její organismus není vyčerpáván neustálými porody. A hlavně nemusíte třikrát do roka řešit, kam s koťaty. Bohužel se mezi námi i dnes najdou krutí lidé, kteří koťata topí. Dopouštějí se trestné činnosti, za kterou hrozí dokonce trest odnětí svobody (§ 302 trestního zákoníku 40/2009 Sb.). Stejně tak odložení zvířete za účelem se ho zbavit, je trestný čin. To jsou všechna ta koťata vyhozená v krabici na pole nebo do lesa, v lepším případě ve městě u školy nebo před supermarketem. Takové situace pak musí řešit obec a umístění toulavého zvířete stojí nemalé peníze.
Rozhodnete-li se pro kastraci, dáváte tím najevo, že vám nejen nejsou lhostejná zvířata, ale ani lidé ve vašem okolí. Nikdo nevidí rád kočičí „hovínka“ na dětských hřištích nebo v záhonech soukromých zahrad. Nikdo si nepřeje, aby mu cizí kočka přivedla na svět koťata v dřevníku nebo v kůlně. Nikdo nechce, aby dítě cestou ze školy přineslo domů zablešené nemocné kotě. A noční kočičí vřískání během říje k dobrým sousedským vztahům moc nepřispívá. Právě tohle všechno jsou stinné stránky přemnožení koček v České republice. Zvažte kastraci vaší kočky nebo kocoura. Tak co, uděláme společně tenhle krok pro nás pro všechny?
Zdroj: Irena Balcarová
